Vyhledat
  • Jana Rumlová

Šíření nového kmene koronaviru

Covid -19 pro nás znamená šanci. Zní to jako paradox a někoho tato věta může velmi provokovat. Ale já tomu tak rozumím. Jako lidé můžeme teď společně růst. Růst směrem od svého „já, já, já, jenom já“. Věřím tomu, že nás nenadálá těžká situace povede k pozornému a pečlivému zacházení s druhými. Že se nezabarikádujeme za svými zdmi, ať už doslova nebo obrazně, a budeme mít zájem o druhé a také respekt k lidem v celé naší zemi, dokonce i k těm za hranicemi blízkými či hodně vzdálenými. Šance se nám otvírá i na poli duchovním. Vzpomenout si opět na Boha a nově se učit s Ním mluvit. Jeho blízkost posiluje a upokojuje, o tom nepochybuji. A věřím v sílu modlitby.

Abychom přestáli toto nezvykle těžké období, jehož konec nevidíme, potřebujeme zůstat pozitivně naladěni. Většinou víme, které zdroje nám pomáhají udržet si pozitivního ducha, tak se jich držme. Abychom přestáli tak nečekané období, jehož vývoj si neumíme představit, dodržujme hygienu pečlivěji než dříve. A „do třetice všeho dobrého“: pracujme na své imunitě, jak už mnozí dlouho děláme a nepřestáváme, protože nejen naše imunita vyžaduje dlouhý dech.

„Ve zdravém těle zdravý duch“, „V Tvé síle, Pane Bože můj, všem bouřím vzdoruji“ (z písně 200 v Evangelickém zpěvníku), nic nového pod sluncem, až na ten Covid - 19. Ale my nejsme bez šance. JR/15.3.2020

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše